| |
|
|
| |
That god forbid, that made me first your slave, |
Chraň bůh, jenž tobě v otroctví mne dal, |
| |
I should in thought control your times of pleasure, |
abych ti chvíle zábavy chtěl měřit |
| |
Or at your hand the account of hours to crave, |
a jejich výčet denně vymáhal! |
| |
Being your vassal, bound to stay your leisure! |
Že zbyde ti čas na mě, smím jen věřit. |
| |
O! let me suffer, being at your beck, |
Chci trpně čekat na tvé zavolání, |
| |
The imprison'd absence of your liberty; |
vězněn tím víc, čím volnější jsi ty; |
| |
And patience, tame to sufferance, bide each check, |
že zraňuješ mne, strpím bez reptání |
| |
Without accusing you of injury. |
a potlačím své chmurné pocity. |
| |
Be where you list, your charter is so strong |
Máš přece svaté právo být, kde chceš, |
| |
That you yourself may privilege your time |
a po svém trávit každou vteřinu, |
| |
To what you will; to you it doth belong |
je na tobě jen, zda se rozhodneš |
| |
Yourself to pardon of self-doing crime. |
omluvit tíhu vlastních přečinů. |
| |
I am to wait, though waiting so be hell, |
Mně přísluší jen čekat – sper to ďas – |
| |
Not blame your pleasure be it ill or well. |
ne soudit, čemu věnuješ svůj čas. |
| |
|
|
