| |
|
|
| |
My glass shall not persuade me I am old, |
Zrcadlo marně o stáří mi káže, |
| |
So long as youth and thou are of one date; |
dokud tvé mládí nezná tíži let; |
| |
But when in thee time's furrows I behold, |
teprv až sítí vrásek čas je sváže, |
| |
Then look I death my days should expiate. |
pak začnu příchod smrti vyhlížet. |
| |
For all that beauty that doth cover thee, |
Vždyť veškerý tvůj půvab zevnější, |
| |
Is but the seemly raiment of my heart, |
toť krásný šat, jejž nosí srdce mé |
| |
Which in thy breast doth live, as thine in me: |
bijící v tobě, když tvé u mne dlí: |
| |
How can I then be elder than thou art? |
proto též oba stejně stárneme. |
| |
O! therefore, love, be of thyself so wary |
Tak opatruj se, lásko, kvůli mně, |
| |
As I, not for myself, but for thee will; |
já o sebe zas kvůli tobě dbám, |
| |
Bearing thy heart, which I will keep so chary |
tvé srdce jako chůva nemluvně |
| |
As tender nurse her babe from faring ill. |
ochráním proti všem zlým nehodám. |
| |
Presume not on thy heart when mine is slain, |
Zab srdce mé, a nebudeš mít nic, |
| |
Thou gav'st me thine not to give back again. |
tvé dostal jsem a nevrátím je víc. |
| |
|
|
