| |
|
|
| |
Where art thou Muse that thou forget'st so long, |
Kde jsi, má Múzo, proč tak dlouho již |
| |
To speak of that which gives thee all thy might? |
zapomínáš, kdo roznítil tvůj žár? |
| |
Spend'st thou thy fury on some worthless song, |
Že ty svůj talent v kýči utápíš, |
| |
Darkening thy power to lend base subjects light? |
a třpyt svůj vrháš na bezcenný škvár!? |
| |
Return forgetful Muse, and straight redeem, |
Hleď štěpným rýmem, věrolomný duchu, |
| |
In gentle numbers time so idly spent; |
vynahradit ten promarněný čas; |
| |
Sing to the ear that doth thy lays esteem |
zpívej zas tomu, kdo vždy přál ti sluchu, |
| |
And gives thy pen both skill and argument. |
téma ti dal i podmanivý hlas. |
| |
Rise, resty Muse, my love's sweet face survey, |
Vstaň, líná Múzo, za mou láskou leť |
| |
If Time have any wrinkle graven there; |
a každou vrásku, kterou spatříš na ní |
| |
If any, be a satire to decay, |
do tváře Času rozhněvaně vmeť, |
| |
And make Time's spoils despised every where. |
ať za to sklidí světa pohrdání. |
| |
Give my love fame faster than Time wastes life, |
Piš o mé lásce, ať ji každý zná, |
| |
So thou prevent'st his scythe and crooked knife. |
pak bude kosa Času bezmocná. |
| |
|
|
