William Shakespeare Sonet 32
If thou survive my well-contented day, | Budeš-li zde, až vyprší můj čas | |
When that churl Death my bones with dust shall cover | a bezcitná smrt do prachu mne srazí, | |
And shalt by fortune once more re-survey | přečti si někdy tyto básně zas, | |
These poor rude lines of thy deceased lover, | ač umělecká hodnota jim schází. | |
Compare them with the bett'ring of the time, | Srovnej je s díly lépe napsanými; | |
And though they be outstripped by every pen, | i když ten souboj vyhrát nemohou, | |
Reserve them for my love, not for their rhyme, | přesto jim patří místo mezi nimi – | |
Exceeded by the height of happier men. | nemají styl, však plné lásky jsou. | |
O! then vouchsafe me but this loving thought: | Pak milostivě pomyslíš si snad: | |
„Had my friend's Muse grown with this growing age, | „Můj přítel s dobou dokázal by jít, | |
A dearer birth than this his love had brought, | výrazně lepším veršům život dát | |
To march in ranks of better equipage: | a jejich průvod skvostně vystrojit; | |
But since he died and poets better prove, | žel odešel, a jiní psali dál; | |
Theirs for their style I'll read, his for his love.“ | předčili jej, však on mne miloval.“ | |