| |
|
|
| |
Thus can my love excuse the slow offence |
Pro lásku svému koni odpouštím, |
| |
Of my dull bearer when from thee I speed: |
že se tak líně vleče od tvých vrat. |
| |
From where thou art why should I haste me thence? |
Proč měl bych spěchat, když tě opouštím? |
| |
Till I return, of posting is no need. |
Jen za tebou má smysl koně štvát. |
| |
O! what excuse will my poor beast then find, |
Jak ale mám té herce promíjet, |
| |
When swift extremity can seem but slow? |
až trysk mi bude vleklý připadat? |
| |
Then should I spur, though mounted on the wind, |
I kdyby oř jak vítr dal se v let, |
| |
In winged speed no motion shall I know, |
v mých očích bude bez pohnutí stát. |
| |
Then can no horse with my desire keep pace. |
Potom pryč s koňmi, nestojím už o ně, |
| |
Therefore desire, (of perfect'st love being made) |
má velká touha (z lásky zrozená) |
| |
Shall neigh, no dull flesh, in his fiery race; |
svým bujným cvalem předčí mého koně, |
| |
But love, for love, thus shall excuse my jade- |
jemuž jen láska rozhřešení dá: |
| |
Since from thee going, he went wilful-slow, |
Že od tebe se ploužil jako stín, |
| |
Towards thee I'll run, and give him leave to go. |
zpět sám chci běžet, jeho propustím. |
| |
|
|
