| |
|
|
| |
What's in the brain that ink may character |
Je snad v mé mysli skryto něco víc, |
| |
Which hath not figured to thee my true spirit? |
než z vyznání mých dávno dobře znáš? |
| |
What's new to speak, what now to register, |
Jak ještě jinak, neotřele říct, |
| |
That may express my love, or thy dear merit? |
že rád tě mám, co pro mne znamenáš? |
| |
Nothing, sweet boy; but yet, like prayers divine, |
Už nevím, nejdražší; však den co den |
| |
I must each day say o'er the very same; |
jak modlitbu si říkám jméno tvé, |
| |
Counting no old thing old, thou mine, I thine, |
že patřím ti, ty mně: jsem okouzlen |
| |
Even as when first I hallowed thy fair name. |
tou starou pravdou vždy jak poprvé. |
| |
So that eternal love in love's fresh case, |
V srdcích i básních láska věčně žije, |
| |
Weighs not the dust and injury of age, |
že padne v prach, to není hrozbou pro ni, |
| |
Nor gives to necessary wrinkles place, |
jí do tváře čas vrásky nevyryje, |
| |
But makes antiquity for aye his page; |
ona se stáří nikdy nepokloní. |
| |
Finding the first conceit of love there bred, |
Vždyť láska v duši bez přestání plá, |
| |
Where time and outward form would show it dead. |
i když se tělo na smrt ubírá. |
| |
|
|
