| |
|
|
| |
When I consider every thing that grows |
Když uvážím, že vše, co roste, zraje, |
| |
Holds in perfection but a little moment, |
smí pouhý mžik jen v plné kráse kvést, |
| |
That this huge stage presenteth nought but shows |
že širý svět náš scénou divadla je, |
| |
Whereon the stars in secret influence comment; |
kde stíny hrají podle přání hvězd, |
| |
When I perceive that men as plants increase, |
když vím, že také člověk ve svém žití |
| |
Cheered and checked even by the self-same sky, |
z vůle týchž nebes vzestup zná i pád, |
| |
Vaunt in their youthful sap, at height decrease, |
v rozkvětu pyšném zvadne jako kvítí, |
| |
And wear their brave state out of memory; |
až zapomene svět, že též byl mlád, |
| |
Then the conceit of this inconstant stay |
pak s vědomím, jak dočasnost vše kosí, |
| |
Sets you most rich in youth before my sight, |
bojím se o tvé mládí nezkalené, |
| |
Where wasteful Time debateth with decay |
rozkladný Čas si na ně zuby brousí |
| |
To change your day of youth to sullied night, |
a den tvůj jasný v náruč noci žene. |
| |
And all in war with Time for love of you, |
Já s láskou chránit chci tvůj mládí květ, |
| |
As he takes from you, I engraft you new. |
co Čas ti vezme, naroubuji zpět. |
| |
|
|
