| |
|
|
| |
That you were once unkind befriends me now, |
Teď zpětně vítám někdejší tvůj chlad, |
| |
And for that sorrow, which I then did feel, |
a čím víc mne tvé křivdy bolely, |
| |
Needs must I under my transgression bow, |
tím spíš se za své činy musím kát, |
| |
Unless my nerves were brass or hammered steel. |
pokud mé nervy nejsou z oceli. |
| |
For if you were by my unkindness shaken, |
Vždyť jestli jsem tě jednáním svým ranil |
| |
As I by yours, you've passed a hell of time; |
jako ty mne, máš peklo za sebou, |
| |
And I, a tyrant, have no leisure taken |
avšak já, tyran, nezvážil jsem ani, |
| |
To weigh how once I suffered in your crime. |
jak lehce bolest má se změní v tvou. |
| |
O! that our night of woe might have remembered |
Kéž v paměti mi navždy zůstane |
| |
My deepest sense, how hard true sorrow hits, |
ta krutá trýzeň svírající duši, |
| |
And soon to you, as you to me, then tendered |
ať vyléčím tě, jako dřív ty mne, |
| |
The humble slave, which wounded bosoms fits! |
pokorou, která provinilcům sluší. |
| |
But that your trespass now becomes a fee; |
Tak hříchem jiný hřích je vykoupen, |
| |
Mine ransoms yours, and yours must ransom me. |
tvůj slábne mým, můj díky tvému jen. |
| |
|
|
